Přeskočit na obsah

Karel Ludvík Rakousko-Uherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík kolem roku 1870
Karel Ludvík kolem roku 1870
Rodné jménoKarel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození30. července 1833
Schönbrunn, Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1896 (ve věku 62 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíbřišní tyfus
Místo pohřbeníCísařská hrobka ve Vídni
ObčanstvíRakouské císařství
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu slona (1890)
Řád sv. Ondřeje
rytíř Řádu zlatého rouna
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťI. Markéta Saská
II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
III. Marie Tereza Portugalská
DětiFrantišek Ferdinand
Ota František Josef
Ferdinand Karel
Markéta Sofie
Marie Anunciáta
Alžběta Amálie
RodičeFrantišek Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
RodHabsbursko-Lotrinští
PříbuzníMarie Anna Rakouská, František Josef I., Maxmilián I. Mexický a Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský (sourozenci)
Filip Albrecht Württemberský, Duke Carl Alexander of Württemberg[1], Albrecht Evžen Württemberský, Duchess Maria Amalia of Württemberg[1], Duchess Maria Margarethe of Württemberg[1] a Duchess Maria Theresa of Württemberg[1] (vnoučata)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1861)
PodpisKarel Ludvík Habsbursko-Lotrinský – podpis
ZnakZnak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn – 19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.

Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (1802–1878) a jeho manželky Žofie Bavorské (1805–1872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.

Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa, se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.

Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.

Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.

1) 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (1840–1858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.

2) 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (1843–1871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:

3) 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (1855–1944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
'arcivévoda Karel Ludvík'
 
 
 
 
 
Kristián III. ze Zweibrücken
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel ze Sulzbachu
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
  1. 1 2 3 4 Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]