Jindřich Ferdinand Toskánský
| Jindřich Ferdinand Toskánský | |
|---|---|
Arcivévoda Jindřich Ferdinand kolem roku 1920 | |
| Rodné jméno | Jindřich Ferdinand Salvátor Marie Josef Leopold Karel Ludvík Pius Albert Rupert Kateřina z Ricci Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 13. února 1878 Salcburk |
| Úmrtí | 21. května 1969 (ve věku 91 let) Salcburk |
| Občanství | Rakousko |
| Povolání | malíř a politik |
| Ocenění | Řád zlatého rouna |
| Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana |
| Choť | Karolína Ludescherová |
| Děti | Jindřich Ottmar Veronika |
| Rodiče | Ferdinand IV. Toskánský Alice Bourbonsko-Parmská |
| Rod | Habsbursko-Lotrinští |
| Příbuzní | Luisa Antonie Toskánská, Leopold Ferdinand Salvátor Rakousko-Toskánský, Josef Ferdinand Toskánský, Petr Ferdinand Rakousko-Toskánský, Germana Marie Toskánská, Anežka Marie Toskánská, Marie Antonie Toskánská[1] a Anna Marie Toskánská (sourozenci) Ulrich Habsburg-Lothringen[2], Helvig Helle Gräfin von Habsburg-Lothringen[2] a Christoph Heinrich Graf von Habsburg-Lothringen[2] (vnoučata) |
| Funkce | člen Panské sněmovny (1897–1918) |
| Znak | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Ferdinand Salvátor Toskánský (německy: Heinrich Ferdinand Salvator Maria Joseph Leopold Karl Ludwig Pius Albert Rupert Katharina von Ricci von Österreich-Toscana; 13. února 1878 Salcburk – 21. května 1969 tamtéž) byl rakouský arcivévoda a toskánský princ z toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl čtvrtým synem posledního toskánského velkovévody Ferdinanda IV. a parmské princezny Alice. Měl deset sourozenců, se kterými vyrůstal v rakouském Salcburku.

Jako většina arcivévodů byl vojákem. V roce 1906 dosáhl hodnosti rytmistra, po osmi letech ze zdravotních důvodů z armády odešel. Po zrušení monarchie se Jindřich, jako většina jeho sourozenců, zřekl svých nároků a uznal tzv. Habsburský zákon. Nepřišel tak o svůj majetek a nadále žil se svou rodinou na zámku Flederbach u Salcburku.[3][4]
Po anšlusu Rakouska v roce 1938 vstoupil do NSDAP.[5]
Morganatický sňatek
[editovat | editovat zdroj]Roku 1919 uzavřel nerovnorodý sňatek s Karolínou Ludescherovou (1883–1981), který nebyl císařem oficiálně uznán. Manželům se ještě před svatbou narodily tři děti:
- 1. Jindřich (17. srpna 1908 Mnichov – 13. června 1968 Mürzzuschlag)
- (13. května 1939 St. Johann im Pongau) Helvig Schütte (10. února 1910 Kodaň – 26. března 1990 Sankt Andrä)
- 2. Ottmar (7. srpna 1910 Mnichov – 5. února 1988 Salcburk)
- (19. prosince 1944 Salcburk) Helene Moser (3. července 1920 Altenmarkt im Pongau – 27. října 1994 Salcburk)
- 3. Veronika (15. března 1912 Mnichov – 29. června 2001 Salcburk), svobodná a bezdětná
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- 1 2 3 Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ HOLPUCH.CZ. Toskánský Jindřich Ferdinand • Muzeum a galerie Hranice [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ ZEZULČÍK, PhDr Jaroslav. Zámek Kunín. www.zamek-kunin.cz [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online.
- ↑ http://niqolas.de/weltlauf/adel.pdf
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 178–179.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Ferdinand Toskánský na Wikimedia Commons - (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
- (německy) Biografie Jindřicha Ferdinanda

