Přeskočit na obsah

Forkýs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Forkýs
ChoťKétó
DětiForkidy
Hesperidky
Medúsa
Graie
Ládón
Euryalé
… více na Wikidatech
RodičePontos a Gaia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Forkýs – (latinsky Phorcus nebo Phorcys) je mořský bůh z řecké mytologie, který je synem boha mořských hlubin Ponta a bohyně země Gaie.[1]

Forkýs je strážcem moře a hlídačem všech mořských příšer. Sám se o jejich počty přičinil. S manželkou Kétó, která je od narození stará a ošklivá, má tyto potomky:

Forkýs je stařec, je mořským příšerám otcem, králem i strážcem. V Ovidiových Proměnách je personifikací hrozných vodních hlubin. Spolu s Poseidónem jsou nejobávanějšími bohy rozlehlé vodní říše. Ostatní mořští a vodní bohové a tvorové lidem spíše pomáhají.

V Homérově Odysseie je po Forkýnovi pojmenován přístav na Ithace, kam se Odysseus vracel.[2]

  1. ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a bohyně řeckých bájí. Praha: Mladá fronta, 1982. Dostupné online. Kapitola Forkýs, s. 151. Dostupné online po registraci.
  2. ↑ HOMÉROS. Homérova Odysseia. Praha: Jan Laichter, 1943. Dostupné online. Kapitola Zpěv XIII./100, s. 242.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. 
  • LÖWE, Gerhard; STOLL, Heinrich Alexander. ABC antiky (původním názvem: Die Antike in Stichworten). Překlad Dalibor Plichta. 3. vyd. Praha: Železný, 2005. 467 s. ISBN 80-237-3938-7. 
  • OVIDIUS NASO, Publius. Proměny. Překlad Ferdinand Stiebitz. 4. vyd. Praha: Odeon, 1969. 494 s. Dostupné online. 
  • MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. 4. vyd. Praha: Argo, 2014. 457 s. ISBN 978-80-257-1087-6. 
  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a bohyně řeckých bájí. Praha: Mladá fronta, 1982. Dostupné online. Kapitola Forkýs, s. 151. Dostupné online po registraci.