Přeskočit na obsah

Vyšší Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vyšší Brod
Znak města Vyšší BrodVlajka města Vyšší Brod
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecVyšší Brod
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°36′58″ s. š., 14°18′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 597 (2025)[1]
Rozloha69,76 km²[2]
Nadmořská výška571 m n. m.
PSČ382 73
Počet domů612 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.7
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřaduMíru 250
382 73 Vyšší Brod
podatelna@mestsovyssibrod.cz
StarostaJindřich Hanzlíček
Oficiální webwww.mestovyssibrod.cz
Vyšší Brod
Vyšší Brod
Další údaje
Kód obce545848
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšší Brod (německy Hohenfurth) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Leží na horním toku řeky Vltavy na nejvýchodnější výspě Šumavy. Město je součástí dobrovolného svazku obcí Vyšebrodsko. Dle polohy jádra obce je nejjižnějším městem České republiky a dle celého území obce i nejjižnější obcí ČR – nejjižněji položený bod se nachází v katastru místní části Dolní Drkolná, 48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d..[4][5]

Ve městě se nachází cisterciácký vyšebrodský klášter, ve kterém je mj. pobočka Poštovního muzea.[6] Ve Vyšším Brodu začíná, díky Lipnu, prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice.[7] Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá okolo již neexistujícího brodu, na jehož místě překračovala Vltavu středověká kupecká stezka z Lince do Čech.[8] Osada na místě města vznikla nejpozději ve 12. století a náležela k Rožmberskému panství.

Vyšší Brod, klášter a poutní místo Maria Rast am Stein na pohlednici z roku 1898

V roce 1259 zde Vok I. z Rožmberka založil spolu s mnichy z Wilheringu cisterciácký klášter a osadu s rozsáhlými pozemky v okolí jim daroval.[8] Status města Vyšší Brod obdržel na základě dekretu císaře Františka Josefa I. v roce 1870. V roce 1909 začala být z podnětu průmyslníka Arnošta Poráka a opata Bruna Pammera budována železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla dokončena a otevřena na konci roku 1911 a zajistila městu železniční spojení.

Jelikož městu drtivě dominovalo německojazyčné obyvatelstvo, v 19. a 20. století se mu národnostní třenice vyhýbaly. Po vzniku Československa začal postupně stoupat podíl českojazyčného obyvatelstva, pročež zde byla otevřena i českojazyčná škola. Začínala v říjnu 1920 jako jednotřídka v domě patřícím vyšebrodskému klášteru, protože Němci ovládané zastupitelstvo jí odmítlo poskytnout prostory města. Otevření školy pro jistotu asistovala armáda a učitel z bezpečnostních důvodů zpočátku přespával na četnické stanici. První rok bylo přihlášeno 21 žáků, druhý 26 (z nichž ovšem stěží polovina uměla česky). Počet žáků rychle rostl, v letech 1923–1924 jich bylo již 36, takže škola začala fungovat jako dvoutřídka. V roce 1925/1926 pak byla s pomocí Národní jednoty pošumavské na náklady státu zbudována pro školu její vlastní budova, která zahrnovala vedle dvoutřídky a dalších prostor i mateřskou školu.[9]

Městský úřad ve Vyšším Brodě

V září 1938 se stal Vyšší Brod místem těžkých bojů mezi československými ozbrojenými silami a německými bojůvkami. 28. září zaútočil Freikorps podporovaný místními německými obyvateli na jednotky SOS, které se na druhý den ráno musely stáhnout na levý břeh Vltavy. Ještě týž den však SOS dorazila pomoc v podobě cyklistické roty a obrněného vlaku a město bylo rychle dobyto zpět.[10] Mnichovskou dohodou však vzápětí Vyšebrodsko společně s mnoha dalšími pohraničními oblastmi připadlo Německu.

Památník 26. divizi americké armády

Nacisté za své vlády zrušili a zabrali vyšebrodský klášter, jehož mniši proti nim vystupovali, a využívali ho jako sklad naloupených uměleckých a historických předmětů. Vládu Němců ve městě ukončil 6. května 1945 příchod americké armády, s níž svedli na přístupech k městu několik drobných a předem beznadějných střetnutí.[11][12]

Většina obyvatel byla do roku 1945 německé národnosti, po vysídlení většiny původních obyvatel došlo k nedokonalému dosídlení nepůvodním obyvatelstvem. Vyhnána byla i většina mnichů z obnoveného vyšebrodského kláštera. V roce 1950 byl klášter přepaden Státní bezpečností, která jej násilím zabrala a zbylé mnichy odvezla do internace (viz Akce K).

Od roku 1959 byla oblast jižně od města uzavřena za tzv. železnou oponou. Na tomto území zůstalo jen malé množství obyvatel ve vesničkách Studánky a Dolní Drkolná.

Období po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]

Po otevření hranic v roce 1989 význam města silně vzrostl, neboť odtud vede přímá silnice na silniční hraniční přechod Studánky – Weigetschlag – Bad Leonfelden.[13] Ve městě vznikla řada nových ubytovacích a stravovacích zařízení, drobných služeb (pekárna, různé prodejny převážně vietnamských majitelů) včetně nočních klubů. V roce 1990 se do vyšebrodského kláštera vrátili mniši. Dne 1. ledna 2004 mělo město 2 628 obyvatel. V letech 2008 až 2019 zde byl minipivovar Jakub.[14][15]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 864 4 017 4 047 3 937 4 071 4 003 4 601 2 194 2 201 2 356 2 595 2 606 2 561 2 447 2 443
Počet domů 486 522 532 536 547 562 605 447 328 342 368 454 503 572 612

Městská správa

[editovat | editovat zdroj]
Vyšší Brod na Originální mapě stabilního katastru v měřítku 1:2 880, mapováno 1826.
Vyšší Brod na topografické mapě 1:10 000 z roku 1965.

Místní části

[editovat | editovat zdroj]
  • Vyšší Brod (k. ú. Vyšší Brod; zahrnuje Kozinec)
  • Dolní Jílovice (k. ú. Bolechy; levý břeh Vltavy; zahrnuje osady či samoty Lomský Dvůr, Lopatné, Kyselov, Bolechy, Hradový a železniční stanici Čertova Stěna)
  • Herbertov (k. ú. Herbertov; zahrnuje osady či samoty Herbertov, U Zastávky, železniční zastávky Těchoraz a Herbertov)
  • Těchoraz (k. ú. Herbertov)
  • Dolní Drkolná (k. ú. Dolní Drkolná a Svatomírov; zahrnuje osady či samoty Dolní Drkolná, Horní Drkolná, Mlýnec, Radvanov)
  • Hrudkov (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy, zahrnuje železniční stanici Vyšší Brod klášter)
  • Lachovice (k. ú. Hrudkov; levý břeh Vltavy)
  • Studánky (k. ú. Studánky u Vyššího Brodu; zahrnuje osadu či samotu Bystrá)

Od 1. července 1985 do 14. srpna 1990 k městu patřily i Malšín a Ostrov.[18]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[19]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
Křžování osobních vlaků na nádraží Vyšší Brod klášter (září 2026)

Vyšší Brod leží na železniční trati Rybník – Lipno nad Vltavou, která byla uvedena do provozu v prosinci roku 1911. Rozhodujícím impulsem pro realizaci původních plánů Františka Křižíka z roku 1893 byla potřeba zajistit vhodnou a bezpečnou přepravu zboží z velké papírny průmyslníka Arrnošta Poráka v Loučovicích.

Zhruba jeden kilometr severozápadně od centra města se nachází nádraží (dopravna) Vyšší Brod klášter.[20] Na území Vyššího Brodu jsou ještě železniční zastávky Herbertov, Těchoraz (do roku 2008 se tato zastávka jmenovala Vyšší Brod) a Čertova stěna. Od roku 2025, po pěti letech testovacího provozu, zde osobní dopravu zajišťují elektrické jednotky 650 RegioPanter Českých drah.[21]

Silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]
Čertovy proudy v NPR Čertova stěna – Luč, rozkládající se na obou březích Vltavy mezi Lipnem I a II

Městem prochází silnice II/163, která vede z Černé v Pošumaví do Dolního Dvořiště. Na tuto silnici ve Vyšším Brodu navazuje cca 6,7 kilometru dlouhá silnice II/161, která vede na hraniční přechod Studánky–Weigetschlag do Rakouska, kde navazuje na cca 33 kilometrů dlouhou rakouskou silnici B126, vedoucí do Lince.

Turistika

[editovat | editovat zdroj]

Pěší turistika

[editovat | editovat zdroj]

Město i s okolím je turisticky vysoce atraktivní. Přímo na kraji města se nachází cisterciácký klášter, ve městě samém pak ještě děkanský kostel svatého Bartoloměje. V komplexu kláštera má své sídlo také Poštovní muzeum.[6]

V těsné blízkosti města se nachází poutní místo Maria Rast am Stein. Z přírodních zajímavostí je zde Přírodní park Vyšebrodsko (v podstatě celé území pravého břehu Vltavy) a národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč. Od kláštera do údolí Menší Vltavice vede naučná trasa Opatská stezka, na které jsou vodopády svatého Wolfganga.

Pro přechod do Rakouska je určena turistická stezka Radvanov – Rading, vyhrazená pouze pro pěší a pro cyklisty. Od zaniklé obce Radvanov k nejjižnějšímu bodu Česka ji tvoří naučná Stezka svobody, která připomíná osudy těch, kteří se snažili překonat železnou oponu při cestě za svobodou.[22][23] Na jejím vybudování se podílelo město Vyšší Brod, sdružení Paměť a rakouské město Weitra.[24]

Cykloturistika

[editovat | editovat zdroj]

V obci Vyšší Brod začíná tzv. šumavská cyklostezka, která vede po levém břehu Vltavy přes Čertovu stěnu a Loučovice k hrázi Lipenské přehrady. Odtud dále po levém břehu Lipna až do Nové Pece a do hloubi národního parku Šumava. Úsek cyklostezky Vyšší Brod – Nová Pec byl dokončen za příspěvku z fondu Phare v roce 1999.

Po pravém břehu Vltavy a lipenského přehradního jezera vede z Vyššího Brodu do Nové Pece druhá cyklostezka, která využívá staré vojenské asfaltové cesty. Tato cyklostezka je terénně náročnější, hned za obcí Vyšší Brod stoupá do poměrně strmého kopce, navíc je povrch cesty značně poničen, s chybějícími kusy asfaltu a dírami, takže se doporučuje zde jezdit jen na horských kolech a se zvýšenou opatrností.

Pod vyrovnávací elektrárnou Lipno II je výchozí kemp vodáků pro sjíždění Vltavy

Vodní turistika

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vltava Vyšší Brod-Boršov nad Vltavou.

U Vltavy mezi klášterem a železniční stanicí Vyšší Brod-Klášter (trať Lipno nad Vltavou – Rybník) se nachází kemp, který je hojně využívaný zejména vodáky, neboť u něj začíná splavný úsek dolní Vltavy. Vltava mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou je vodácky nejfrekventovanější řekou v České republice. Průměrně zde projede v sezóně 1 000 až 1 500 lodí denně, ale za obzvlášť pěkného počasí se o víkendech, zejména kolem svátků 5. a 6. července může denní frekvence překročit i 2 500 lodí.[25]

Za vysokou popularitu řeky Vltavy může především dodržování stálého minimálního průtoku z přehradní nádrže Lipno II., pod jejíž hrází se zmiňovaný kemp nalézá. Tento minimální průtok činí 6 m³/s a je dostatečný pro splouvání řeky v celém zmíněném úseku (jen u těžších kánoí může být problematický krátký úsek pod jezem u Herbertova). Při plánování výletu tak nejsou vodáci odkázáni na dostatečné srážky, jako je tomu v případě řady dalších českých řek. Ve Vyšším Brodě funguje také několik půjčoven lodí.

Klášter Vyšší Brod

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Vyšším Brodě.

Chráněná území, památné stromy a přírodní zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam opatů cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.
Opat Leopold Wackarž

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Po městě byla pojmenována planetka č. 121089, která byla objevena v roce 1999 Milošem Tichým z kleťské hvězdárny.[27]
  • Ve čtvrtém díle šesté série seriálu Black Mirror (Netflix, 2023) se děj částečně odehrává u místa v České republice, pojmenovaného jako “Vssi Blod”. Pravděpodobně jde o nepříliš povedený přepis názvu města.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ NejJižnější.cz. nejjiznejsi.cz [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-08.
  5. ↑ Nejjižnější bod ČR. www.lipensko.cz [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
  6. 1 2 Poštovní muzeum Vyšší Brod – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  7. ↑ http://www.raft.cz/cechy/vltava.aspx
  8. 1 2 LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání.
  9. ↑ Archivovaná kopie. loucovice-historie.cz [online]. [cit. 2017-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-08.
  10. ↑ Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října. Českou stranu bránila takzvaná Stráž obrany státu. [online]. [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  11. ↑ Chronologie osvobození západních Čech jednotkami 3. U.S. Army. Valka.cz [online]. 2009-06-17 [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  12. ↑ Archivovaná kopie. otik.uk.zcu.cz [online]. [cit. 2016-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06.
  13. ↑ Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  14. ↑ Pivovar Jakub, Vyšší Brod. beerweb.cz [online]. [cit. 2026-02-25]. Dostupné online.
  15. ↑ Minipivovar Vyšší Brod. České pivo - České zlato [online]. [cit. 2026-02-25]. Dostupné online.
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 318, 404.
  19. ↑ Udělené symboly – Vyšší Brod [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  20. ↑ Vyšší Brod klášter [online]. mapy.com [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  21. ↑ Na jihu už jsou všechny RegioPantery, vytlačí žehličky od Lipna [online]. zdopravy.cz, 2024-10-01 [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  22. ↑ Naučná stezka svobody Vyšší Brod – Kudy z nudy. www.kudyznudy.cz [online]. [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  23. ↑ Padli, když chtěli přejít hranice. Jejich osudy připomíná naučná stezka. iDNES.cz [online]. 2023-11-04 [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  24. ↑ Naučná stezka o železné oponě Vyšší Brod. sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  25. ↑ Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem [online]. [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.
  26. ↑ Millauer, Franz Xaver Maximillian, 1784–1840 - Portaro - katalog knihovny. provenio.net [online]. [cit. 2020-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-01.
  27. ↑ Planetka Vyssi Brod. astronomia.zcu.cz [online]. 2006-01-01 [cit. 2026-10-01]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. 1. vyd. Svazek XLII. Politický okres Kaplický. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1921. XI, 457 s. Kapitola Vyšší Brod, s. 312–433. 
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. České Budějovice: Veduta, 2006. 313 s. ISBN 80-86829-19-7. 
  • FRÖHLICH, Jiří. Archeologické nálezy na Vyšebrodsku. Výběr: Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Roč. XXXVIII (2001), čís. 3.
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové. Cestovní průvodce. České Budějovice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8. S. 205–209. 
  • KAINDL, Dominik. Dějiny kláštera Vyšší Brod v Čechách. Libice nad Cidlinou: Gloriet ve spolupráci s Cirsterciáckým opatstvím Vyšší Brod, 2008. 204 s. ISBN 978-80-87216-06-4. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4. 
  • SCHUSSER, František. Putování za růží a lilií: Cesty a stezky času od Malše a Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-29-6, ISBN 80-86829-29-4.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vyšší_Brod&oldid=26334999“