Přeskočit na obsah

Oceánie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oceánie
Rozloha8 525 989 km²
Počet obyvatel46 019 017 (2025)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Oceánie, též Austrálie a Oceánie, je geografický region, který bývá popisován jako kontinent. Zahrnuje Austrálii (hlavní pevninu a k ní přilehlé ostrovy) a tři ostrovní skupiny – Melanésii, Mikronésii a Polynésii.[1] Nachází se na severní i jižní, východní i západní polokouli. Odhaduje se, že má rozlohu asi 8,5 milionu kilometrů čtverečních a více než 46 milionů obyvatel. Ve srovnání s ostatními kontinenty je Oceánie rozlohou nejmenší a po Antarktidě druhá nejméně osídlená.

Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá i Austrálie. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.

Vymezení pojmu

[editovat | editovat zdroj]
Regiony Oceánie

Vymezení pojmu Oceánie není zcela jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie. Obvykle se člení na Austrálii, Melanésii, Polynésii a Mikronésii, případně také Nový Zéland, který bývá jinak řazen k Polynésii. Nový Zéland však není do Oceánie začleňován vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.

Původ ostrovů v Oceánii

[editovat | editovat zdroj]

V Oceánii se ve značném počtu vyskytují všechny tři základní typy ostrovů:

  • Kontinentální ostrovy – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy, například Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
  • Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, často tvořené vrcholy podmořských sopek. Patří k nim například Havajské ostrovy nebo Tahiti.
  • Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů: pokles podmořské sopky a postupný růst korálového útesu. Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největším klasickým atolem na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati, který má rozlohu 323 km².[2]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]
Oceánie na satelitním snímku
Mapa Oceánie
Související informace naleznete také v článku Nejvyšší hory Austrálie a Oceánie.

Největší státy

[editovat | editovat zdroj]

Nejlidnatější města

[editovat | editovat zdroj]

Rozloha podle knihy Školní atlas dnešního světa z roku 2001:

  • Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km²
  • Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km²
  • Oceánie samotná: 821 328 km²

Seznam států a území

[editovat | editovat zdroj]
Státy a závislá území v Oceánii

Podle statutu

[editovat | editovat zdroj]

Nezávislé státy

[editovat | editovat zdroj]

Závislá území

[editovat | editovat zdroj]

Podle regionu

[editovat | editovat zdroj]

Fidži • Indonésie (Západní Papua, případně i souostroví Moluky a Malé Sundy) • Nová Kaledonie • Papua Nová Guinea • Šalomounovy ostrovy • Vanuatu • případně Východní Timor

Federativní státy Mikronésie • Guam • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Nauru • Palau • Severní Mariany

Americká Samoa • Cookovy ostrovy • Francouzská Polynésie • Havajské ostrovy • Niue • Nový Zéland • Pitcairnovy ostrovy • Samoa • Tokelau • Tonga • Tuvalu • Velikonoční ostrov • Wallis a Futuna

Základní údaje o státech a závislých územích

[editovat | editovat zdroj]
Stát / závislé území Hlavní město ISO 3166-1 kód Rozloha [km²][3] Počet obyvatel (2018)[4] HDP (v paritě kupní síly)
[dolarů/obyv./rok] (2017)[5]
Americká Samoa Americká Samoa Fagatogo (Pago Pago) AS 224 50 826 11 200
Austrálie Austrálie Canberra AU 7 741 220 23 470 145 50 400
Cookovy ostrovy Cookovy ostrovy Avarua CK 236 9 038 16 700
Fidži Fidži Suva FJ 18 274 926 276 9 800
Francouzská Polynésie Francouzská Polynésie Papeete PF 4 167 290 373 17 000
Guam Guam Hagåtña GU 544 167 772 35 600
Kiribati Kiribati Bairiki (Jižní Tarawa) KI 811 109 367 2 000
Marshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy Majuro MH 181 75 684 3 600
Mikronésie Mikronésie Palikir FM 702 103 643 3 400
Nauru Nauru není stanoveno (Yaren / Meneng) NR 21 9 692 12 300
Niue Niue Alofi NU 260 1 618 5 800
Norfolk Norfolk Kingston NF 35 1 748 0
Nová Kaledonie Nová Kaledonie Nouméa NC 18 575 282 754 31 100
Nový Zéland Nový Zéland Wellington NZ 268 838 4 545 627 39 000
Palau Palau Ngerulmud PW 459 21 516 14 700
Papua Nová Guinea Papua Nová Guinea Port Moresby PG 462 840 7 027 332 3 700
Pitcairnovy ostrovy Pitcairnovy ostrovy Adamstown PN 47 54 0
Samoa Samoa Apia WS 2 831 201 316 5 700
Severní Mariany Severní Mariany Saipan MP 464 51 994 24 500
Šalomounovy ostrovy Šalomounovy ostrovy Honiara SB 28 896 660 121 2 200
Tokelau Tokelau každý atol má své vlastní TK 12 1 285 1 000
Tonga Tonga Nuku'alofa TO 747 106 398 5 900
Tuvalu Tuvalu Funafuti TV 26 11 147 3 800
Vanuatu Vanuatu Port Vila VU 12 189 288 037 2 700
Wallis a Futuna Wallis a Futuna Matāʻutu WF 142 15 763 3 800
  1. 1 2 Volně přidružený stát Nového Zélandu.
  1. ↑ The Four Sub-regions Of Oceania. WorldAtlas [online]. 2017-12-28 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Oceánie. Skompasem.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2018-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
  3. ↑ Country Comparison: Area [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
  4. ↑ Country Comparison: Population [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18. (anglicky)
  5. ↑ Country Comparison: GDP - per capita (PPP) [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]