Oceánie
| Oceánie | |
|---|---|
| Rozloha | 8 525 989 km² |
| Počet obyvatel | 46 019 017 (2025) |
Oceánie, též Austrálie a Oceánie, je geografický region, který bývá popisován jako kontinent. Zahrnuje Austrálii (hlavní pevninu a k ní přilehlé ostrovy) a tři ostrovní skupiny – Melanésii, Mikronésii a Polynésii.[1] Nachází se na severní i jižní, východní i západní polokouli. Odhaduje se, že má rozlohu asi 8,5 milionu kilometrů čtverečních a více než 46 milionů obyvatel. Ve srovnání s ostatními kontinenty je Oceánie rozlohou nejmenší a po Antarktidě druhá nejméně osídlená.
Tvoří ji přes 20 000 tichomořských ostrovů a z politických i jiných důvodů se k ní počítá i Austrálie. Někdy se tato oblast označuje jako Austrálie. Souvisejícím označením, v češtině zřídka užívaným, je Australasie.
Vymezení pojmu
[editovat | editovat zdroj]
Vymezení pojmu Oceánie není zcela jednoznačné. Za Oceánii se obvykle považuje oblast Tichého oceánu, která se nachází východně od Asie. Obvykle se člení na Austrálii, Melanésii, Polynésii a Mikronésii, případně také Nový Zéland, který bývá jinak řazen k Polynésii. Nový Zéland však není do Oceánie začleňován vždy, protože ze sociálního a ekonomického hlediska patří mezi vyspělé země světa.
Původ ostrovů v Oceánii
[editovat | editovat zdroj]V Oceánii se ve značném počtu vyskytují všechny tři základní typy ostrovů:
- Kontinentální ostrovy – byly kdysi součástí kontinentu. Patří mezi ně největší ostrovy, například Nová Guinea, Nový Zéland, Nová Kaledonie a Tasmánie.
- Sopečné ostrovy – menší vysoké ostrovy, často tvořené vrcholy podmořských sopek. Patří k nim například Havajské ostrovy nebo Tahiti.
- Korálové ostrovy (atoly) – jejich vznik vysvětluje Darwinova teorie vzniku atolů: pokles podmořské sopky a postupný růst korálového útesu. Proto mají atoly většinou tvar prstence. Největším klasickým atolem na světě je Kiritimati (Vánoční ostrov) ve státě Kiribati, který má rozlohu 323 km².[2]
Statistika
[editovat | editovat zdroj]

Obecně
[editovat | editovat zdroj]- Rozloha: 8 525 989 km²
- Počet obyvatel: přibližně 46 mil.
- Hustota obyvatelstva: přibližně 5,4 obyvatele na km²
- Střední výška: 340 m n. m.
- Nejvyšší vrchol: Puncak Jaya, Nová Guinea, Indonésie, 4884 m n. m.
- Nejdelší řeka: Murray, Austrálie, délka 3370 km
- Největší jezero: Eyreovo jezero, Austrálie, 9500 km²
Největší státy
[editovat | editovat zdroj]- Austrálie 7 747 400 km²
- Indonésie (pouze východní část), 960 000 km²
- Papua Nová Guinea 451 515 km²
- Nový Zéland 268 680 km²
- Šalomounovy ostrovy 29 785 km²
- Nová Kaledonie 19 103 km²
- Fidži 18 274 km²
Nejlidnatější města
[editovat | editovat zdroj]Rozloha
[editovat | editovat zdroj]Rozloha podle knihy Školní atlas dnešního světa z roku 2001:
- Austrálie a Oceánie: 8 513 268 km²
- Austrálie bez Oceánie (Australský svaz): 7 692 030 km²
- Oceánie samotná: 821 328 km²
Seznam států a území
[editovat | editovat zdroj]
Podle statutu
[editovat | editovat zdroj]
Nezávislé státy[editovat | editovat zdroj] |
Závislá území[editovat | editovat zdroj]
|
Podle regionu
[editovat | editovat zdroj]Fidži • Indonésie (Západní Papua, případně i souostroví Moluky a Malé Sundy) • Nová Kaledonie • Papua Nová Guinea • Šalomounovy ostrovy • Vanuatu • případně Východní Timor
Federativní státy Mikronésie • Guam • Kiribati • Marshallovy ostrovy • Nauru • Palau • Severní Mariany
Americká Samoa • Cookovy ostrovy • Francouzská Polynésie • Havajské ostrovy • Niue • Nový Zéland • Pitcairnovy ostrovy • Samoa • Tokelau • Tonga • Tuvalu • Velikonoční ostrov • Wallis a Futuna
Základní údaje o státech a závislých územích
[editovat | editovat zdroj]| Stát / závislé území | Hlavní město | ISO 3166-1 kód | Rozloha [km²][3] | Počet obyvatel (2018)[4] | HDP (v paritě kupní síly) [dolarů/obyv./rok] (2017)[5] |
|---|---|---|---|---|---|
| Fagatogo (Pago Pago) | AS | 224 | 50 826 | 11 200 | |
| Canberra | AU | 7 741 220 | 23 470 145 | 50 400 | |
| Avarua | CK | 236 | 9 038 | 16 700 | |
| Suva | FJ | 18 274 | 926 276 | 9 800 | |
| Papeete | PF | 4 167 | 290 373 | 17 000 | |
| Hagåtña | GU | 544 | 167 772 | 35 600 | |
| Bairiki (Jižní Tarawa) | KI | 811 | 109 367 | 2 000 | |
| Majuro | MH | 181 | 75 684 | 3 600 | |
| Palikir | FM | 702 | 103 643 | 3 400 | |
| není stanoveno (Yaren / Meneng) | NR | 21 | 9 692 | 12 300 | |
| Alofi | NU | 260 | 1 618 | 5 800 | |
| Kingston | NF | 35 | 1 748 | 0 | |
| Nouméa | NC | 18 575 | 282 754 | 31 100 | |
| Wellington | NZ | 268 838 | 4 545 627 | 39 000 | |
| Ngerulmud | PW | 459 | 21 516 | 14 700 | |
| Port Moresby | PG | 462 840 | 7 027 332 | 3 700 | |
| Adamstown | PN | 47 | 54 | 0 | |
| Apia | WS | 2 831 | 201 316 | 5 700 | |
| Saipan | MP | 464 | 51 994 | 24 500 | |
| Honiara | SB | 28 896 | 660 121 | 2 200 | |
| každý atol má své vlastní | TK | 12 | 1 285 | 1 000 | |
| Nuku'alofa | TO | 747 | 106 398 | 5 900 | |
| Funafuti | TV | 26 | 11 147 | 3 800 | |
| Port Vila | VU | 12 189 | 288 037 | 2 700 | |
| Matāʻutu | WF | 142 | 15 763 | 3 800 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Volně přidružený stát Nového Zélandu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Four Sub-regions Of Oceania. WorldAtlas [online]. 2017-12-28 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oceánie. Skompasem.cz [online]. 2014-08-23 [cit. 2018-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22.
- ↑ Country Comparison: Area [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-26. (anglicky)
- ↑ Country Comparison: Population [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18. (anglicky)
- ↑ Country Comparison: GDP - per capita (PPP) [online]. World Factbook – CIA [cit. 2019-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oceánie na Wikimedia Commons
Průvodce Austrálie a Oceánie ve Wikicestách
Slovníkové heslo Oceánie ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Okeánie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- WorldDataSheet Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine.
