Mravenečník velký

Mravenečník velký
Mravenečník velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	chudozubí (Xenarthra)
Čeleď	mravenečníkovití (Myrmecophagidae)
Rod	mravenečník (Myrmecophaga)
Binomické jméno
Myrmecophaga tridactyla Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), dříve zvaný mravenečník tříprstý nebo mravenečník hřivnatý, je největší druh mravenečníka a jediný zástupce rodu Myrmecophaga. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.

Poddruhy

• Myrmecophaga tridactyla artata (Osgood, 1912)
• Myrmecophaga tridactyla centralis (Lyon, 1906)

Popis

Mravenečník velký v zoo

Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2,2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 27 až 50 kg a ocas obvykle měří 65 až 90 cm. Samice jsou menší než samci.

Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Nedospělí jedinci mají chlupy měkčí než dospělci a spolu s dospíváním jim tuhnou. Většinou bývají zbarveni šedě nebo hnědě; charakteristickým znakem je černá protáhlá skvrna, bílý ramenní pruh, masivní končetiny s třemi ostrými drápy, trubkovitý čenich a malý obličej s drobnýma očima a ušima.

Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a jen 1,3 cm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 163×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz; má mírně léčivé účinky. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku, který obsahuje jen velmi málo kyseliny.

Má nejsilnější drápy ze všech savců. Udržuje tělesnou teplotu pouhých 32 stupňů C.

Způsob života

Ke hledání potravy používá mravenečník velký především dobře vyvinutý čich, který je až 40× vyvinutější než čich člověka. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí mohutných ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště (až 200 denně). Za jediný den může zkonzumovat až 35 000 jedinců hmyzu. Občas sežere i housenku nebo vejce. V žaludku mravenečníků velkých bývají často nalézány drobné kamínky, které pomáhají ve trávení tím, že potravu rozemelou.

Většinu roku žije samotářským životem. V blízkosti lidských obydlí je aktivní převážně v noci, v odlehlejších oblastech spíše ve dne, přičemž často odpočívá ve stínu stromů nebo keřů, v opuštěných norách nebo dutinách. Při spánku si tělo přikrývá dlouhým huňatým ocasem. Nápadná je i jeho chůze, při které došlapuje na klouby prstů, čímž se chrání před opotřebováním drápů. I přesto, že tráví většinu času na souši, je velice schopný plavec.

Mravenečníci se mezi sebou dorozumívají prskáním, čenicháním, syčením nebo pachy, které jsou velice nápadné a cítitelné na několik metrů daleko.

Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá k udržení rovnováhy, a velice rychle začne sekat ostrými drápy, což může být pro predátory, kterými jsou kočkovité šelmy jako například jaguár nebo puma, velice nebezpečné. Občas dochází i ke smrtelnému zranění. Většinou je tento obranný manévr úspěšný.

Rozmnožování

Samice s mládětem

O rozmnožování tohoto druhu existuje mnoho nejasností. Samec mravenečníka velkého se před pářením samici předvádí a čeká na samiččino svolení k páření. Samice se rozmnožuje zhruba jednou za devět měsíců a po 142 až 190 dnech březosti rodí jediné mládě, které je po narození stejně barevně osrstěné jako dospělci a váží kolem 1,3 kg. Několik prvních týdnů přečkává na zádech matky, která jej tímto způsobem přenáší. Samice svého potomka odstavuje zhruba v šesti měsících života. Mládě může zůstávat s matkou i po odstavení a může ji následovat až do věku přibližně jednoho roku, než se plně osamostatní. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2,5 až 4 let, samice zhruba v podobném stáří. Mravenečník velký se může dožít až dvaceti pěti let.

Ohrožení

Mravenečníky velké nejvíce ohrožuje hromadná ztráta přirozeného prostředí a také lov. V současné době patří podle IUCN do kategorie zranitelných druhů. Aktuálně ve volné přírodě žije pouze necelých 5000 jedinců.

Chov v zoo

V rámci Evropy je tento druh k vidění v téměř 70 zoo, nejvíce v Německu a Francii. V Česku chovají mravenečníky velké následující zoologické zahrady

• Zoo Děčín
• Zoo Liberec
• Zoo Olomouc
• Zoo Praha
• Zoo Zlín

Dříve byl tento druh také chován v Zoo Ústí nad Labem. Na Slovensku chován nikdy nebyl.

Chov v Zoo Praha

První mravenečníci velcí se dostali do Zoo Praha v 50. letech 20. století. Zde byl druh k vidění až do roku 1982. Obnovení chovu přišlo po patnácti letech v roce 1997, kdy přišli dva jedinci. Ačkoliv se původně předpokládalo, že jde o samce se samicí, ukázalo se, že jde o dvě samice. Po jejich odchodu do ústecké zoo v roce 2002 nastala další pauza v chovu. K obnovení chovu došlo v létě 2014. Samice Ella (narozena v lednu 2013) dorazila z varšavské zoo, samec Hannibal (narozen v prosinci 2012) z Madridu. Na počátku roku 2016 (přesněji 20. ledna) se podařil velký úspěch, když se prvně v dějinách pražské zoo narodilo mládě mravenečníka velkého. Jednalo se o samce, který dostal během křtin 25. března 2016 od zpěváka Miroslava Žbirky jméno Lecter. Šest hodin po porodu bylo mládě zváženo a změřeno: chovatelé naměřili váhu 1770 g a délku 62 cm. Při křtu již mělo 80 cm.

Ke konci roku 2019 byl chován pár těchto zvířat.

Mravenečník velký je v Zoo Praha chován ve spodní části areálu v upravených prostorách někdejší venkovní expozice hrochů při pavilonu velkých savců, dnes Rezervaci Bororo.

Chov v Zoo Olomouc

Zoo Olomouc chová mravenečníky velké od roku 2004. Tehdy, 29. 1. přijeli samci Mirek a Sylvin z Francouzské Guyany, Sylvinovi byl tehdy rok. Při příjezdu, se ošetřovatelé domnívali, že Sylvin je samice, a proto získal jméno Sylvie. Sylvinova hmotnost těsně po příjezdu byla 29 kg a Mirkova 23 kg. Oba byli klidní vůči ošetřovatelce. Po zjištění, že tomu tak není, pouze jméno změnili na Sylvin. V roce 2008 odcestoval samec Mirek do Dortmundu. První samice sem přijela v rámci chovného programu z Dánska, ta bohužel následně zemřela na bakteriální infekci, rok těchto událostí není veřejný. Roku 2009 přišla ze Stuttgartu samička Pia, v době příjezdu jí byl jeden rok. 11. 9. 2011 se v České republice narodilo první mládě mravenečníka velikého, a bylo to v Olomouci. Rodiči byly Pia a Sylvin. Ošetřovatelka mláděti nejdřív říkala Holčina, poté dostala oficiální jméno Safíra. Samice Safíra byla po osamostatnění (2012) odeslána do Zoo Zlín, kde na ni už čekal samec José. 9. 9. 2012 se v Olomouci narodilo další mládě, znovu samička, ta dostala jméno Roxy. 13. 9. 2013 se narodila samička Kara. Po roční pauze se 9. 8. 2015 narodila další samička jménem Romy, ta byla 26. 7. 2016 poslána do Dudley Zoological Garden. Pia poté porodila tři další mláďata: v srpnu 2017 samce, 7. 12. 2019 samce a 3. 3. 2022 mládě, jehož pohlaví není veřejné. V lednu roku 2024 Olomouc smutnila po smrti samce Sylvina, ošetřovatelka popisuje, že přestal přijímat potravu a pro jeho stav vyhodnotili uspání jako lepší cestu, bylo mu 21 let. K srpnu 2026 je samice Pia sama, ale plánuje se přívoz nového samce.

Mravenečníky velké je možné v Olomouci nalézt v Jihoamerickém pavilonu.

Chov v Zoo Děčín

Zoo Děčín chová mravenečníky velké od roku 2010, jsou zde k roku 2026 k vidění dvě zvířata. Chov začal příjezdem samce Ferdy roku 2010 z Duisburgu, v době příjezdu mu byl jeden rok. O rok později, v roce 2011 z Amsterdamu přicestovala třičtvrtě roční samice Goya. Pár se tři roky pokoušel o mláďata, avšak tři nebylo možné odchovat. 21. 9. 2015 se avšak poštěstilo a páru se narodila samice Oli, která byla v pořádku odchována. Oli odjela do Drusillas Parku v Anglii 28. 3. 2017, do nového domova dorazila o den později. Roku 2020 si samice Goya prošla náročnou operací, s gynekologickými problémy se potýkala celý život. Byl u ní zjištěn pokročilý zánět dělohy, veterinární lékařka vyhodnotila vyjmutí dělohy jako nejlepší řešení.

Chov v Zoo Liberec

Zoo Liberec chová mravenečníky od roku 2017. Chov začal přicestováním samce Ria z Maďarské Zoo Sóstó v létě 2017. V březnu roku 2018 se k němu připojila samice Beigly z Budapěštské Zoo. Páru se 28. 2. 2020 narodilo mládě. V roce 2026 Zoo Liberec chová pár těchto zvířat.

Galerie

• 
  Mravenečník velký v dánské Zoo v Aalborgu
• 
  Ilustrace z roku 1911
• 
  Mravenečník velký v Zoo ve Phoenixu
• 
  Mravenečník velký
• 
  Matka s mládětem
• 
  Mravenečník s vyplazeným jazykem
• 
  Lebka mravenečníka velkého
• 
  Spící mravenečník přikrytý ocasem

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Anteater na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mravenečník velký na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo mravenečník velký ve Wikislovníku
• Taxon Myrmecophaga tridactyla ve Wikidruzích
• Galerie mravenečník velký na Wikimedia Commons* (anglicky) Článek na stránkách IUCN
• Mravenečník u ZOO Děčín

Identifikátory taxonu	Wikidata: Q203033 Wikidruhy: Myrmecophaga tridactyla ADW: Myrmecophaga BOLD: 296384 EoL: 328523 EPPO: MYRPTR Fossilworks: 48923 GBIF: 2436346 iNaturalist: 47107 IRMNG: 11271099 ITIS: 624911 IUCN: 14224 MSW: 11800038 NCBI: 71006 Species+: 4631 TSA: 11482 Xeno-canto: Myrmecophaga-tridactyla ZooBank: 0734A756-EF02-4DD0-841F-F3CE11DC6B8F

Autoritní data	NKC: ph820597

Portály: Živočichové | Střední Amerika a Karibik | Latinská Amerika