Manila

Manila ; Maynila
	Noční Manila s katedrálou
	; Znak ; Vlajka
Poloha
Souřadnice	14°35′45″ s. š., 120°58′38″ v. d.
Nadmořská výška	9 m n. m.
Stát	Filipíny
	Manila
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,88 km²
Počet obyvatel	1 902 590 (2024)
Hustota zalidnění	44 370,1 obyv./km²
Správa
Starosta	Isko Moreno (od 2025)
Vznik	1571
Zakladatel	Miguel López de Legazpi
Oficiální web	manila.gov.ph
Telefonní předvolba	2
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manila (tagalogsky: Maynila) je hlavní město Filipín. Rozloha města je pouze 42,88 km². V roce 2015 zde žilo 1 780 148 obyvatel.^[3] Je to město s nejhustším osídlením na světě (41 515 obyv./km²).^[4] V metropolitní oblasti Manily žilo v roce 2015 celkem 12 877 253 obyvatel.^[3]

Poloha města a přírodní podmínky

Manila se nachází na jihozápadě ostrova Luzon při pobřeží Manilského zálivu na místě, kde se do něj ústí řeka Pasig. Město leží v průměrné nadmořské výšce 14 m, nejvyšší bod leží ve výšce 30 m n. m., nejnižším bodem je hladina řeky na úrovni moře. V lednu, kdy spadne průměrně 25 mm srážek, se teplota pohybuje okolo 28 °C. V červenci se teplota pohybuje okolo 32 °C. Nejdeštivějším měsícem v roce je srpen, ve kterém se úhrn srážek pohybuje průměrně okolo 440 mm.

Historie

Před příchodem Evropanů na Filipíny se na místě, kde stojí dnešní Manila, už dlouho stála největší pevnost na ostrově Luzon, která byla osadou domorodého kmene Tagalogů, nazývala se Maynila a byla součástí sultanátu, kterému vládl muslimský král Rajáh Sulejman (Soliman). V roce 1571 ho v boji porazil španělský dobyvatel Miguel López de Legazpis, zakladatel města Manila.

6. června 1570 připlula z ostrovů Manay a Cebu do přístavu první španělská jednotka 300 vojáků, kterou vedli Martín de Goiti a Juan de Salcedo, ti byli obyvateli přijati přátelsky. Po námořních konfliktech s čínskými obchodníky a s piráty v červnu roku 1571 Španělé dobyli a vypálili pevnost. Poté obnovili pevnost, dostavěli čtvrť Intramuros, postavili v ní katolické kostely Panny Marie, sv. Augustina a Quiapo. Udělili Manile status administrativního střediska své kolonie Španělská Východní Indie. Již v roce 1579 papež udělil Manile statut sídla biskupství a v roce 1595 arcibiskupství. V roce 1583 Španělé ustavili v Manile soudní pravomoc (audiencie). Roku 1585 založili první Manilskou univerzitu. O dvacet šest let později byla založena univerzita Santo Tomas (1611). Po sedmileté válce mezi kolonisty, v níž Španělé bojovali s Francouzi proti Britům, se Manila v letech 1762–1764 dostala pod kontrolu britských okupantů.

Manila byla po dobu téměř 250 let nejvýznamnější obchodní křižovatkou a výchozím přístavem tzv. Manilské galeony. Ta převážela zboží z Filipín a obecně z regionu Dálného východu do mexického Acapulca. Zboží se následně přepravilo přes mexickou pevninu, opětovně naložilo na lodě a přes Atlantik putovalo do Španělska.

V roce 1898 došlo k národnímu povstání proti Španělům, povstalci Manilu dobyli a obsadili. 12. června 1898 došlo k vyhlášení nezávislosti na Španělsku, brzy ale město dobyla americká vojska a zavedli zde svoji koloniální správu. 10. prosince 1898 v Paříži podepsali zástupci Španělska a USA mírovou smlouvu mezi oběma státy a vlastně došlo k anexi Filipín Spojenými státy. V únoru 1899 selhala jednání v Manile mezi filipínskou vládou a velitelem amerických vojenských sil a došlo k vypuknutí filipínsko-americké války. V roce 1902 se ostrovní stát stal americkou kolonií a od 24. března 1934 přidruženým státem USA. Koncem roku 1941 během druhé světové války japonské letectvo provedlo několik náletů na město a v lednu následujícího roku se americká vojska bez boje vzdala Japoncům a Manila se stala součástí Japonska. V roce 1945 bylo město osvobozeno, na osvobozování se podíleli i filipínští partyzáni. Během bojů bylo město prakticky zničeno, zahynulo přes 100 000 civilistů, v oblasti Manilského zálivu se odehrály dvě nejvýznamnější bitvy 2. světové války: bitva o Bataan a o ostrovní pevnost Corregidor.

4. července 1946 se Manila stala hlavním městem nově vzniklé nezávislé Filipínské republiky. V roce 1948 se hlavním městem oficiálně stala součást Manily vzdálená od jejího centra pouhých 16 km severovýchodním směrem, Quezon City. V roce 1976 se hlavním městem stala opět Manila. V roce 1995 se v Manile uskutečnily Světové dny mládeže.

Pamětihodnosti

V Manile se nachází velké množství historických památek, budov a pomníků. Řeka Pasig rozděluje město na severní a jižní část. Tyto dvě části jsou spojeny pěti velkými kamennými mosty: Ayala, Del Pan, Johns, Makartur a Quezon. Na levém břehu řeky v centrální části města se nachází čtvrť Intramuros (česky doslova Uvnitř zdí), obklopují ji staré hradby bývalé pevnosti. Zachovala se zde řada památek, především církevních staveb. římskokatolická církev a Nezávislá filipínská církev patří k nejpočetnějším komunitám v Asii.

Kostel a klášter Sv. Augustina (San Agostin) – stavba zahájená roku 1586 patří k nejstarším kamenným kostelům na Filipínách. Kostel je jednou z mála velkých budov, které po bitvě o Manilu z března 1945 zůstaly stát. Je zde hrob zakladatele města Miguela Lopeze de Legaspi.

Klášter augustiniánů byl zrušen, od rekonstrukce po druhé světové válce slouží jako muzeum, patří k němu hojně navštěvovaná zahrada otce Blanca. Klášterní schodiště je vybudováno z masivních kamenů sloužících původně jako zátěž španělských galeon.

Římskokatolická katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1571 (poškozená bombardováním, přestavěná roku 1958), basilica minor, sídlo arcibiskupa
Kostel Quiapo, založený roku 1574 v místní části Quiapo; dvouvěžová v baroku přestavěná bazilika františkánů byla podle jejich černého hábitu nazývána také kostel černých nazarénů,
'Kostel San Sebastian' novogotická bazilika karmelitánů, má ocelovou konstrukcí z roku 1884; uchovává poutní madonu a kopii Pražského Jezulátka, kterou daroval prezident Václav Havel roku 1995 při státní návštěvě filipínské prezidentce Corazón Aquinové.^[5]
Univerzita Santo Tomas (tj. svatého Tomáše) – V roce 1611 ji založil manilský arcibiskup Miguel de Benavides. Papež Inocenc X. ji v roce 1645 povýšil na univerzitu. Španělský král Karel III. jí o století a půl později udělil královské stanovy. Papež Lev XIII. ji v roce 1902 učinil pontifikální univerzitou a papež Pius XII. ji v roce 1947 jmenoval katolickou univerzitou Filipín. Univerzita má vzácnou sbírku starých rukopisů.

Pevnost Santiago – V roce 1571 zde porazil Martín de Goiti vyslaný španělským velitelem Miguelem Lopezem de Legaspi Rajáha Sulejmána a pevnost vypálil. Legaspi si uvědomil vojenský a obchodní význam Manily, postavil Fort Santiago jako své sídlo a vyhlásil ji hlavním městem Filipín. Plány na stavbu opevněného města zaslal sám král Filip II. Pevnost nese jméno svatého Jakuba a nad vstupní branou má reliéf sv. Jakuba na koni, pobíjejícího mečem Maury. Historie pevnosti tak propojuje španělskou reconquistu s bojem Filipínců za svobodu a nezávislost. Za zdí pevnosti byl 30. 12. 1896 popraven národní hrdina José Rizal. Pevnost zůstala vojenským zařízením i za americké vlády, dokud spojené filipínsko-americké vojenské síly neporazili v únoru 1942 Japonci. Pevnost Santiago i Manilu Američané znovu dobyli mezi třetím a čtvrtým březnem 1945 po měsíc trvající bitvě za osvobození. Jenom o rok a pár měsíců později vrátili Američané trosky pevnosti Fort Santiago a zbytky Manily Filipíncům. 4. 7. 1946 uznaly Spojené státy svobodnou a nezávislou Filipínskou republiku. Kasárna, v nichž byl vězněn Rizal, už v té době sice neexistovala, dům uvnitř pevnosti se však stal svatyní svobody.^[6]

V s stojí i muzeum, kde jsou vystaveny obrazy španělských a filipínských a mistrů.^[ujasnit]

Výstavné vily Američanů a bohatých Filipínců jsou postaveny v přilehlých městech Quezon City a Pasay a ve čtvrti Malati. Finanční a obchodní centrum Makati je nejmodernější částí města.

Muzea a galerie

Národní muzeum – v Intramuro
Prezidentský palác Malacanian, na břehu řeky v oblasti San Miguel; sídlo galerie
Pomníky: Josého Rizala v parku Luneta v Manilskémo zálivu; pomník Andrease Bonifacia v ulici Bonifacio Drive

Zajímavost

V Manile Českou republiku reprezentuje tramvaj vyrobená ve firmě ČKD Dopravní systémy (typ RT8D5M), která jezdí po rychlodráze na bulváru Edsa.

Osobnosti města

Florencio Campomanes (1927–2010), politolog a šachový funkcionář
Corazon Aquinová (1933–2009), politička a prezidentka

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ 2024 Census of Population (POPCEN) Population Counts Declared Official by the President. Philippine Statistics Authority. 17. července 2025. Dostupné online. [cit. 2025-07-18].
↑ 2024 Census of Population (POPCEN) Counts Declared Official by the President. 17. července 2025.
1 2 Census of Population (2015). "National Capital Region (NCR)". Total Population by Province, City, Municipality and Barangay. PSA. Retrieved 20 June 2016
↑ An Update on the Earthquake Hazards and Risk Assessment of Greater Metropolitan Manila Area [online]. Philippine Institute of Volcanology and Seismology, November 14, 2013 [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-06-2016.
↑ Archiv Knihovny Václava Havla
↑ BOYER, Robert; H. Sundays in Manila. Quezon City: The University of the Philippines Press, 2010. Dostupné online. S. 158-168.

Literatura

OLŠA, Jaroslav, PETRů Tomáš, SLAVICKÝ Stanislav: Dějiny Filipín. Nakladatelství Lidové noviny Praha 2026, ISBN 978-80-7422-605-2

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Manila na Wikimedia Commons
Galerie Manila na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Manila ve Wikislovníku

[029e173a81d83e02d38e98b89a313a49846dfdaf-1] 2024 Census of Population (POPCEN) Population Counts Declared Official by the President. Philippine Statistics Authority. 17. července 2025. Dostupné online. [cit. 2025-07-18].

[1cfe0c50dde72ca0542c82261a19213ebdf71184-2] 2024 Census of Population (POPCEN) Counts Declared Official by the President. 17. července 2025.

[census-3] 1 2 Census of Population (2015). "National Capital Region (NCR)". Total Population by Province, City, Municipality and Barangay. PSA. Retrieved 20 June 2016

[arearef1-4] An Update on the Earthquake Hazards and Risk Assessment of Greater Metropolitan Manila Area [online]. Philippine Institute of Volcanology and Seismology, November 14, 2013 [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-06-2016.

[5] Archiv Knihovny Václava Havla

[6] BOYER, Robert; H. Sundays in Manila. Quezon City: The University of the Philippines Press, 2010. Dostupné online. S. 158-168.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Metro Manila – Pambansang Punong Rehiyon – (NCR)

Města	Manila • Quezon City • Caloocan • Las Piñas • Makati • Malabon • Mandaluyong • Marikina • Muntinlupa • Navotas • Parañaque • Pasay • Pasig • San Juan • Taguig • Valenzuela

Obec	Pateros

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.