Přeskočit na obsah

Ma'ariv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Davidova hvězda
Židé a judaismus
Židé • Judaismus • Kdo je Žid
Ortodoxní • Konzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní
Samaritáni • Falašové • Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenázové • Sefardové • Mizrachim
Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
Evropa • Amerika • Asie • Afrika • Austrálie
Náboženství
Bůh • Principy víry • Boží jména
613 micvot • Halacha • Noachidské zákony
Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
Cdaka • Musar • Vyvolenost
Chasidismus • Kabala • Haskala
Náboženské texty
Tóra • Tanach • Mišna • Talmud • Midraš
Tosefta • Mišne Tora • Šulchan aruch
Sidur • Machzor • Pijut • Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka • Pidjon ha-ben • Simchat bat • Bar micva
Šiduch • Svatba • Ketuba • Rozvod (Get) • Pohřeb
Kašrut • Židovský kalendář • Židovské svátky
Talit • Tfilin • Cicit • Kipa
Mezuza • Menora • Šofar • Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám • Izák • Jákob • Mojžíš
Šalomoun • David • Elijáš • Áron
Maimonides • Nachmanides • Raši
Ba'al Šem Tov • Ga'on z Vilna • Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám • Synagoga • Ješiva • Bejt midraš
Rabín • Chazan • Dajan • Ga'on
Kohen (kněz) • Mašgiach • Gabaj • Šochet
Mohel • Bejt din • Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema • Amida • Kadiš
Minhag • Minjan • Nosach
Šacharit • Mincha • Ma'ariv • Musaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
Antisemitismus • Gój • Holocaust • Izrael
Filosemitismus • Sionismus
Abrahámovská náboženství
Tento článek je o židovské modlitbě. Další významy jsou uvedeny na stránce Ma'ariv (rozcestník).

Ma'ariv (hebrejsky מעריב‎, soumrak), v sefardském[zdroj?] prostředí též arvit (hebrejsky ערבית, večerní) je židovská večerní modlitba. Vzhledem k tomu, že v judaismu den začíná soumrakem, jedná se tak o první modlitbu dne.

Původ modlitby

[editovat | editovat zdroj]

Ma'ariv je jedinou židovskou bohoslužbou, která nemá svůj vzor v chrámové liturgii. Tradice připisuje její ustanovení Jákobovi, ale první přímé zmínky o večerní modlitbě nacházíme až v Talmudu, kde se vyskytují diskuze o tom, zda má být tato modlitba dobrovolná nebo povinná (argumenty pro povinnou modlitbu jsou především biblické verše Da 6, 11 (Kral, ČEP) a Ž 55, 18 (Kral, ČEP). Arvit je pravděpodobně starší název, název ma'ariv je doložitelný od 16. století.

Jednotlivé části večerní modlitby

[editovat | editovat zdroj]

Modlitba se skládá z následujících částí:

  • Šema Jisra'el – vyznání víry, a příslušných požehnání.
  • Amida – tichá modlitba o devatenácti požehnání.
  • Alejnu – chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra...“, závěr bohoslužby.

Hlavní esencí je podobně jako v případě ranní modlitby šacharit recitace Šema Jisra'el (která vychází z povinnosti recitovat vyznání víry večer) a Amidy, bez které se nemůže obejít žádná židovská bohoslužba. Oproti ostatním modlitbám se na ma'ariv nikdy nečte Tóra (neboť Tóra jakožto zákon se stejně jako soudní pře a soudní spisy může studovat a číst pouze za dne), nikdy se také neopakuje Amida, s výjimkou šabatu, kdy se Amida opakuje ve zkrácené podobě.

Na šabat a svátky je součástí modlitby také kiduš (požehnání nad vínem a přivítání svátečního dne) eventuálně havdala (rozloučení se svátkem a jeho slavnostní zakončení). V pátek večer také samotné modlitbě předchází zvláštní liturgie Kabalat šabat. Během svátků také modlitba končí zpěvem písní, nejčastěji Jigdal nebo Adon olam.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAŽEK, Jiří; HOLUBOVÁ, Markéta. Sidur Adir ba-marom. Modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky s paralelním českým překladem a komentářem. Praha: Nakladatelství Bergman Tomáš, 2008. 676 s. ISBN 978-80-904207-0-0.