Gój
Gój (hebrejsky גוי, plurál: גויים, gojim) je hebrejské slovo, které znamená doslova „národ“[1] nebo „pronárod“.[2] Je to pojem označující příslušníka jiného než židovského národa nebo náboženství. Dlouho před časy starověkého Říma mělo slovo význam k označení někoho, kdo není Žid.[3]
Užití v biblické hebrejštině
[editovat | editovat zdroj]V Tóře je slovo gój a jeho varianty zmíněno více než 550×, v Bibli zůstává v původním významu například v Genesis 12,2 nebo 14,1. V první zmínce, v Genesis 12,2, označuje Bůh při hovoru s Abrahamem tímto slovem příslušníka budoucího židovského národa (goj gadol, velký národ). V dalších verších hebrejské Bible jsou tímto slovem již označováni příslušníci neizraelských národů (které jsou označováni též jako pronárody).
V některých překladech Bible, zůstává výraz Gojim v Genesis 14,1 nepřeložený a používá se jako vlastní jméno označující místo. Podle rabínské tradice [4] pochází název místa od toho, že se zde shromáždili lidé z různých národů. Jako jejich král je uváděn Tidal. Některé biblické komentáře spojují tento národ s Gutejci.
Užití v rabínském judaismu
[editovat | editovat zdroj]Ve Starém zákoně je výraz goj používán v božím popisu vyvoleného lidu: „goj echad ba-arec“, „jedinečný národ na Zemi“.
Rabínská literatura osidluje svět sedmdesáti národy (gojim), z nichž každý má svůj vlastní jazyk. Chajim ibn Attar k tomu vztahuje symboliku menory, sedmiramenného svícnu. Podle tohoto tvrzení každé rameno se svíčkou odpovídá deseti národům.
Moderní užití
[editovat | editovat zdroj]Dle rabínského výkladu slova gój jako lidí jiných, než jsou Židé, se v současné době toto slovo používá ve smyslu nežidovské osoby.
Od slova gój je odvozený výraz šábesgój, který označuje Nežida, který je v židovské rodině během šábesu pověřen vykonáváním činností nezbytných k chodu domácnosti (rozsvěcení, zapalování ohně atd.).
Slovo gój má pro dnešního žida základní význam zcela neutrální.[5] Mezi židovskými extrémisty je ovšem možno se s ním setkat jako s výrazem podřadnosti. Tak například kontroverzní izraelský rabín Ovadia Josef říká: „Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout. My budeme sedět jako páni a jíst.“[6]
Odlišné výklady
[editovat | editovat zdroj]Biblista Jiří Beneš ve svém výkladu verše 1,6 knihy Jóel uvádí, že hebrejský výraz גוי goj znamenal zřejmě metaforický, synonymický význam slova „hmyz“. Původní význam označoval „roj včel“ (hmyz), později neuspořádané lidské společenství.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goy na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.askmoses.com [online]. [cit. 2009-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-05.
- ↑ Dominik Opatrný cituje biblistu Josefa Krejčího – http://www.vira.cz/otazky/Jaky-je-rozdil-mezi-narodem-a-pronarodem.html, navštíveno 30. listopadu 2016.
- ↑ The Cambridge history of Judaism, Volume 2, Cambridge University Press, 1989, p. 193. ISBN 978-0-521-24377-3.
- ↑ Raši s odkazem na Berešit Raba
- ↑ http://www.jewfaq.org/gentiles.htm#Goyim
- ↑ Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín
- ↑ http://theses.cz/id/l1kf8h/96485-355516285.pdf
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo gój ve Wikislovníku- (anglicky) http://www.studylight.org/enc/isb/view.cgi?number=T3864
- (anglicky) http://www.jewfaq.org/gentiles.htm#Goyim
