Luftwaffe (Bundeswehr)
| Luftwaffe (Letecká zbraň) | |
|---|---|
| Země | |
| Vznik | 9. ledna 1956 |
| Typ | letectvo |
| Velikost | 27 000 vojáků[1] |
| Posádka | Berlín-Gatow (stanoviště velitelství) |
| Velitelé | generálporučík Karl Müllner |
| Nadřazené jednotky | |
| Webová stránka | www |
| Účast | |
| Války | operace Rozhodná síla operace Spojenecká síla válka v Afghánistánu válka proti Islámskému státu[2] |
| Mise | Baltic Air Policing |
| Insignie | |
| Znak | |
| Letecký výsostný znak | |
| Letouny | |
| Bitevní | Tornado IDS |
| Průzkumné | Global Express 6000 Airbus A319 |
| Stíhací | Eurofighter Typhoon |
| Cvičné | Tornado IDS Grob G-120 |
| Dopravní | Airbus A321 |
| Transportní | Airbus A400M Atlas Lockheed Martin C-130J Super Hercules |
| Bezpilotní | IAI Heron |
| Vrtulníky | |
| Transportní | CH-53G Stallion |
| Víceúčelové | Eurocopter Cougar |
Luftwaffe je běžně používaný název pro německé letectvo. Také to byl oficiální název dvou ze čtyř dřívějších německých vzdušných sil – odnož Wehrmachtu založená v roce 1935 a rozpuštěna v roce 1946 a současná odnož Bundeswehru, založená v roce 1956 v Západním Německu (ve Východním Německu fungovaly Luftstreitkräfte der NVA). Jeho historie sahá až do roku 1910, kdy vznikly Vzdušné síly císařského Německa. Kvůli první světové válce nemohlo mít Německo v letech 1918–1935 žádné letectvo. Podobná situace následovala po druhé světové válce do roku 1955. Od té doby se letectvo SRN zúčastnilo bojových operací v 90. letech, kdy zasahovalo na Balkáně a později v Afghánistánu.
Luftwaffe na konci roku 2024 disponovala zhruba 27 tisíci vojáky a 4 800 záložníky.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První světová válka
[editovat | editovat zdroj]
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]
Studená válka
[editovat | editovat zdroj]Znovusjednocení
[editovat | editovat zdroj]
Německé letectvo se dlouhodobě potýkalo s podfinancováním a po konci povinné základní vojenské služby v roce 2011 i rozsáhlou redukcí. Luftwaffe čelila kritice za nízkou provozuschopnost svých letadel, v roce 2018 měla mít dle týdeníku Der Spiegel provozuschopné pouze čtyři stíhací letouny.[4]
Zásadním přelomem byla ruská invaze na Ukrajinu od února 2022, která znamenala masivní navýšení rozpočtu na obranu. V roce 2022 Německo objednalo 35 víceúčelových letounů Lockheed Martin F-35A, které by měly být dodávány od roku 2026.[4] Luftwaffe o letounech uvažovala již od roku 2017, tehdy ovšem ministerstvo obrany preferovalo evropské řešení; kvůli sporům nakonec skončil i velitel Luftwaffe a zastánce nákupu F-35 Karl Müllner.[5] Stroje F-35 jsou schopné nést americké jaderné pumy B-61, umístěné v Německu v rámci Programu sdílení jaderných zbraní.[6] V roce 2025 Německo nakoupilo střely s plochou dráhou letu Joint Strike Missile, které je možné umístit do vnitřních zbraňových šachet letounů F-35, a tím zachovat nízký radarový odraz letounu.[7]
Kromě F-35 německé letectvo objednalo i 58 kusů (38 Tranche 4 + 20 Tranche 5) modernizovaných letounů Eurofighter Typhoon, které by měly nahradit nejstarší stroje.[8] Vzhledem k neshodám a konci programu FCAS, společného vývoje letounu tzv. šesté generace ze strany Německa, Francie a Španělska,[9] Německo vsadilo na hloubkovou modernizaci letounů Eurofighter Typhoon, které by i díky integraci kolaborativních bojových letounů (CCA) měly tvořit jádro německého letectva minimálně do roku 2060.[10] Dále došlo k nákupu 60 těžkých vrtulníků Boeing CH-47F Chinook.[11]
Rostoucí schopnosti letectva Německo v roce 2022 demonstrovalo přeletem šesti letounů Eurofighter Typhoon během jednoho dne na cvičení do Singapuru.[12]
Seznam letadel
[editovat | editovat zdroj]| Letadlo | Foto | Země původu | Typ | Verze | Ve službě[13] |
|---|---|---|---|---|---|
| Bojová letadla | |||||
| Eurofighter Typhoon | stíhací | S/T | 127+58 objednaných | ||
| Panavia Tornado | stíhací bombardér
letadlo pro rádioelektronický boj |
IDS ECR |
63 21 | ||
| Lockheed F-35 | víceúčelový bojový | A | 0+35 objednáno | ||
| Tankovací letadla | |||||
| Lockeed Martin KC 130 | tankovací | J | 3 | ||
| Speciální letadla | |||||
| Global Express 6000 | průzkumný | Global Express 6000 | 1+2 objednány | ||
| Airbus A319 | průzkumný | A319OH | 1 | ||
| Dopravní letadla | |||||
| Airbus A321 | doprava VIP | A321 | 2 | ||
| Lockheed Martin C-130 | taktický dopravní | C-130J | 3 | ||
| Airbus A400M Atlas | taktický dopravní | A400M | 50+3 objednané | ||
| Vrtulníky | |||||
| VFW-Fokker/Sikorsky CH-53G | dopravní | CH-53G/GA/GS | 81 | ||
| Boeing CH-47 Chinook | dopravní | CH-47F | 0+60 objednáno | ||
| Eurocopter AS532 Cougar | doprava VIP | AS532U2 | 3[zdroj?] | ||
| Cvičná letadla | |||||
| Panavia Tornado | cvičný | IDS | 2 | ||
| Grob G 120 | cvičný | G 120A | 6[zdroj?] | ||
| Bezpilotní letadla | |||||
| EuroHawk | bezpilotní letadlo | RQ-4B Block 20 | 1[zdroj?] | ||
| IAI Heron | bezpilotní letadlo | IAI Heron | 3[zdroj?] | ||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Military Balance 2025. Příprava vydání James Hackett. London: International Institute for Strategic Studies, 2025. ISBN 978-1-041-04967-8. S. 93.
- ↑ Intel report: A long haul (Inherent Resolve). AirForces Monthly. Březen 2017, čís. 348, s. 72–85. (anglicky)
- ↑ The Military Balance 2025. Příprava vydání James Hackett. 1. vyd. London: The International Institute for Strategic Studies, 2025. ISBN 978-1-041-04967-8. S. 93.
- 1 2 NOVÁK, František. Němci modernizují letectvo, kromě stíhaček F-35 kupují další eurofightery. Chtějí pomoci evropským firmám. Hrot24.cz [online]. 2024-06-08 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ MYKLÍN, Michael. Šéf německého letectva odešel kvůli americké stíhačce F-35. Armádní noviny [online]. 2018-03-2 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Německo kupuje 35 amerických stealth letadel F-35A Lightning II. Armádní noviny [online]. 2022-03-15 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Střely Joint Strike Missile pro německé F-35. Armádní noviny [online]. 2025-06-09 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Podpora evropské suverenity: 20 Eurofighterů pro Luftwaffe. Armádní noviny [online]. 2024-06-10 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. FCAS je mrtvý: Německo sní o bombardéru, který dosáhne Moskvy. Armádní noviny [online]. 2026-06-11 [cit. 2026-06-27]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Německo po krachu FCAS sází na Eurofighter: Do roku 2060 páteř Luftwaffe. Armádní noviny [online]. 2026-06-15 [cit. 2026-06-27]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Německo kupuje těžké americké vrtulníky CH-47F Chinook. Armádní noviny [online]. 2022-06-06 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ MACHI, Vivienne. German Air Force takes flight for first Indo-Pacific deployment. Defense News [online]. 2022-08-15 [cit. 2026-01-17]. Dostupné online.
- ↑ HOYLE, Craig. World Air Forces 2026 [online]. London: Flight Global [cit. 2026-01-17]. S. 19. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luftwaffe na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
