Přeskočit na obsah

Fedor Houdek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fedor Houdek
Ministr výživy lidu ČSR
Ve funkci:
8. července 1919 – 1. dubna 1920
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceBohuslav Vrbenský
NástupceKuneš Sonntag
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNS
SNaRS
agrární strana
Demokratická strana

Narození5. ledna 1877
Ružomberok
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. února 1953 (ve věku 76 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ObčanstvíČeskoslovensko
PříbuzníIvan Houdek (bratr)
Profesespisovatel, ekonom, politik, podnikatel a novinář
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 2. třídy in memoriam (1992)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fedor Houdek (5. ledna 1877 Ružomberok[1] – 26. února 1953 Bratislava[1]) byl slovenský a československý národohospodář a politik, poslanec Revolučního národního shromáždění a ministr československé vlády. Později člen Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a po roce 1945 aktivista slovenské Demokratické strany.

Počátkem 20. století působil v slovenském národním hnutí. Od roku 1907 byl prvním správcem Ľudovej banky v Ružomberku, podílel se na činnosti firmy svého otce. Od roku 1912 byl členem vedení Ústředního družstva pro hospodářství a obchod se sídlem v Budapešti, které založili Milan Hodža a Pavel Blaho.[2]

V květnu 1914 se účastnil v Pešti porady Slovenské národní strany, na které bylo rozhodnuto o utvoření Slovenské národní rady. Zároveň se vedení Slovenské národní strany rozhodlo vypracovat ucelený stranický program. Houdek se následně účastnil koncipování jeho kapitol o hospodářské politice.[3]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Byl profesí obchodníkem.[5]

V letech 1919–1920 působil v první vládě Vlastimila Tusara jako ministr výživy lidu.[6]

Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920.[7] V roce 1921 se stal předsedou slovenského odboru Národní rady Československé v Bratislavě, která byla volným střechovým orgánem sdružujícím státotvorné československé strany. Měl blízko k Vavro Šrobárovi.[8]

Později se angažoval v Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrární straně), do níž se SNaRS roku 1922 sloučila. Působil jako předseda správní rady Slovenské všeobecné úvěrové banky. Publikoval články zabývající se národohospodářstvím a družstevnictvím. V letech 1921–1949 byl předsedou vedení Ústředního družstva v Bratislavě. Po roce 1945 se angažoval v Demokratické straně a po roce 1948 odmítl spolupracovat s novým komunistickým režimem.[2][9]

Spoluzakládal časopis Hlas, do kterého také přispíval. Skupině lidí, kteří vydávali tento časopis se říkalo hlasisté. Dále přispíval do Slovenského týždenníku, Ľudových novin a Národních novin. Vydával místní Liptovsko-Oravské noviny.

F. Houdek je také autorem několika publikací z oblasti historie a družstevnictví na Slovensku. např.:

  • Počiatky československého družstevníctva : s dodatkami o niektorých družstvách na Slovensku
  • Kapitulácia Maďárov v roku 1918
  • Osvobodenie Slovenska
  • Roľník a jeho družstevníctvo (Sborník)
  1. 1 2 MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky)
  2. 1 2 Houdek Fedor [online]. nbs.sk [cit. 2011-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-05. (slovensky)
  3. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 364.
  4. ↑ Fedor Houdek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online.
  6. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662.
  7. ↑ Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 65, s. 1. Dostupné online.
  8. ↑ Spůsoby Šrobárovcov. Národné noviny. Únor 1921, roč. 52, čís. 42, s. 2. Dostupné online.
  9. ↑ HALLON, Ľudovít: Ľudové peňažníctvo ako nástroj hospodárskej politiky agrárnej ... [online]. forumhistoriae.sk [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]