Science
Proč milujeme sloupnutí fólie
Ochranná fólie i dokonale hladký povrch v nás vyvolávají pocit, že věc před námi nikdo nepoužíval. Proč je porušení této nedotčenosti tak uspokojivé a co se změní ve chvíli, kdy se na novém předmětu objeví naše první stopa?
Zlatý věk jazyků přišel překvapivě pozdě. Po něm však následoval prudký propad
Nový statistický model odhaduje, že před jedním až třemi tisíci let lidé používali řádově desítky tisíc jazyků, zhruba desetkrát víc než dnes. Čísla ovšem pocházejí ze statistické rekonstrukce postavené na několika nejistých předpokladech.
Zářijový WIRED Space Report: Objev unikátního kráteru na Měsíci
V zářijovém souhrnu vesmírných událostí se vydáme s raketami Starship a Spectrum na oběžnou dráhu. Budeme pátrat po horké vodě na Marsu i temné energii a zahledíme se do hlubin nového měsíčního kráteru.
Jak rychle chodil Tyrannosaurus rex? Týden ve vědě #124
Výběr z vědeckých aktualit ukáže, jak vědci odhadli rychlost chůze T. rexe, představí nejpřesnější atomové hodiny světa a prozkoumá, co se skrývá uvnitř AI modelů, když mluví o bolesti.
Webbův dalekohled možná dostane menšího bratra. NASA chystá vesmírný dalekohled PRIMA
Kosmický dalekohled PRIMA bude pozorovat vzdálené infračervené záření s delšími vlnovými délkami, než jaké pokrývá Webbův dalekohled. NASA nyní misi posunula do další fáze vývoje. Pokud projde potvrzovací revizí, mohla by k bodu L2 odstartovat v roce 2033.
Vědci po sto letech popsali novou kočkovitou šelmu. Týden ve vědě #123
Ve výběru z vědeckých aktualit se vydáme na kryptoměnovou burzu za muším investorem, do bolivijských pralesů za novou kočkou i do útrob severokorejské hory, kterou poznamenaly jaderné testy.
Bere AI práci matematikům? Týden ve vědě #122
WIRED Science Hub vás ve výběru vědeckých novinek zavede k lodím, do nichž narážejí iberské kosatky, na zemědělská pole zatížená pesticidy a mezi vědce, kteří si zpestřují názvy odborných studií odkazy na The Beatles.
Naznačil detektor temnou hmotu? Týden ve vědě #121
WIRED Science Hub osvětlí, kolik procent vaší osobnosti určují geny, vypraví se na lov záhadných částic WIMP a pátrat bude i po protijedu na toxin medúz.
Hořčík míří do mozku. Alespoň podle etikety
Hořčík dnes není jen hořčík. V doplňcích se převléká za citrát, bisglycinát nebo L‑threonát a některé varianty slibují, že proniknou právě tam, kam obyčejné magnesium nedosáhne. Třeba do mozku. Biologie ale marketingové sliby příliš nemá ve zvyku respektovat.
I města mají svou DNA. Tvoří ji miliony bakterií, virů a hub
Hromadná doprava, lavičky a ventilační šachty nejsou jen kulisami městského provozu. Jsou také prostředím, v němž kolují miliony mikroorganismů. Každé město má vlastní mikrobiální podpis formovaný nejen lidmi, ale i materiály či infrastrukturou.
Co spojuje lidskou ledvinu a mikroba z vroucí hlubiny
Archea, která žijí v téměř vroucí vodě, si staví ochranný obal stejným „trikem“ jako lidské ledviny. Z bílkoviny, kterou k tomu používá, by jednou mohl být materiál pro medicínu.
Kam utéct při apokalypse? Týden ve vědě #120
Ve výběru z vědeckých novinek budeme hledat nejodolnější místo na Zemi, sledovat dopady solárních elektráren na ptáky a zjistíme, jak AI pomohla při operaci mozku.
