vyhnout

Czech

Etymology

Etymology tree

Proto-Indo-European *úd

Proto-Balto-Slavic *ū́

Proto-Slavic *vy-

Old Czech vy-

Czech vy-

Czech hnout

Czech vyhnout

From vy- + hnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: vy‧hnout

Verb

vyhnout pf (imperfective vyhýbat)

1. (reflexive with se) to avoid

Conjugation

Conjugation of vyhnout

infinitive vyhnout, vyhnouti active adjective vyhnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vyhnu vyhneme — vyhněme 2nd person vyhneš vyhnete vyhni vyhněte 3rd person vyhne vyhnou — — The verb vyhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vyhnul vyhnuli vyhnut vyhnuti masculine inanimate vyhnuly vyhnuty feminine vyhnula vyhnuta neuter vyhnulo vyhnula vyhnuto vyhnuta transgressives present past masculine singular — vyhnuv feminine + neuter singular — vyhnuvši plural — vyhnuvše

Derived terms

• vyhnutí n
• výhybka f

Further reading

• “vyhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026