Den, kdy tanky zlikvidovaly �esk� sny Pra�sk�ho jara
Krom� Scotsmanu se zat�m jin� britsk� listy v�ro��m Pra�sk�ho jara nezab�valy. Krom� �l�nku Jana �ul�ka zve�ejnil ve �tvrtek 20. srpna den�k Scotsman je�t� toto:
Je tomu t�icet let od t� doby, co poslal Sov�tsk� svaz vojska, aby zlikvidoval reformy v �eskoslovensku
�patn� opraven� d�ry po kulk�ch zjizvuj� dodne�ka fas�du pra�sk�ho N�rodn�ho muzea. Odr�ej� dosud nezahojenou vzpom�nku na onu noc, kdy sov�tsk� tanky v srpnu 1968 vpadly do �eskoslovenskua aby rozdrtily Pra�sk� jaro. O t�icet let pozd�ji ozna�uje jednoduch� pam�tn�k na V�clavsk�m n�m�st� m�sto, kde se up�lil jednadvacetilet� Jan Palach na prostest proti postupn�mu udu�en� "socialismu s lidskou tv���", av�ak v ulic�ch Prahy se o t�chto historick�ch ud�lostech moc nehovo��.
"Jsme s v�mi, bu�te s n�mi," apelovalo R�dio Praha 21. srpna, kdy� vys�lalo v 1.30 r�no �okuj�c� zpr�vu o tom, �e do zem� vtrhly tis�ce voj�k� Var�avsk�ho paktu. O n�kolik hodin pozd�ji odsoudila vl�dnouc� komunistick� strana agresi: "Do�lo k tomu bez na�eho v�dom� a proti na�� v�li."
K poledni sly�eli poslucha�i �eskoslovenskou hymnu, p�eru�ovanou staccatem palby z kulomet�. Po dobu n�kolika hodin z�pasili rozhlasov� a televizn� novin��i se sov�tsk�mi voj�ky - novin��i odm�tali opustit budovu rozhlasu ve Vinohradsk� ulici.
V konfliktu zahynulo asi dvacet lid� a prvn� slova rozhlasov�ho vys�l�n� z onoho r�na jsou vytes�na na desce u hlavn�ho vchodu do rozhlasov� budovy. Kamila Mou�kov�, moder�torka, kter� �etla v �eskoslovensk� televizi zpr�vy, byla donucena vojsky opustit studio, ale spolu s kolegy d�l vys�lala po cel� t�den zpravodajstv� z podzemn�ho protijadern�ho krytu pod jednou tov�rnou na elektroniku.
"Vys�laly jsem odtamtud po cel� t�den, dokud se �eskoslovensk� delegace nevr�tila z Moskvy. Sna�ili se n�s zam��it, ale bylo to velmi obt�n�, proto�e kdy� p�estaly jezdit tramvaje, vyu�ili jsme jejich trolej� ve m�st� jako obrovsk� ant�ny," uv�d�.
V ulic�ch se 4600 tank�m a 165 000 voj�k�m nepoda�ilo potla�it �eskoslovensk�ho ducha. Hesla jako "Lenine, vzbu� se, Bre�n�v se zbl�znil" se objevila na m�stsk�ch zdech ka�d�ho r�na navzdory no�n�mu z�kazu vych�zen� a z�kazu v�ech protest�. Voj�ci, kte�� byli zmateni v�eobecn� z�pornou reakc� na jejich p��chod, byli nerv�zn�, kdy� vid�li statis�ce �esk�ch demonstrant�, po�aduj�c�ch, aby vojska ode�la. V panice n�kte�� st��leli do dav� a ne do vzduchu a usmrtili asi 120 lid�.
O n�kolik m�s�c� p�edt�m zavl�dla v �eskoslovensku opojn� optimistick� n�lada. V lednu 1968 nahradil prvn�ho tajemn�ka KS� Anton�na Novotn�ho Alexander Dub�ek a v b�eznu 1968 nahradil Novotn�ho ve funkci �eskoslovensk�ho prezidenta Ludv�k Svoboda.
V dubnu zve�ejnila obrozen� komunistick� strana sv�j "Ak�n� program". Slibovala svobodu projevu a n�bo�enstv�, zru�en� cenzury, svobodu cestov�n�, otev�enou debatu bez riskov�n� v�zen� a ur�itou m�ru soukrom�ho podnik�n�. Byla to radik�ln� zm�na v politice komunistick� strany. Za�alo Pra�sk� jaro.
Dub�ek�v "socialismus s lidskou tv���" byl p�iv�t�n po cel� z�padn� Evrop�, a v �eskoslovensku, ale odsouzen zem�mi Var�avsk�ho paktu.
"Hlavn�m c�lem byla demokratizace a humanizace existuj�c�ho re�imu," konstatuje Miroslav Kus�, profesor politick�ch v�d na univerzit� v Bratislav�. Navzdory opakovan�m sov�tsk�m varov�n�m spol�hal Dub�ek optimisticky na svou novou lidovou popularitu a skryt� hrozby zbrkle ignoroval. To mu vyneslo je�t� v�ce popularity.
"V��ili, �e politick� syst�m je mo�no demokratizovat, zhumanizovat, a z�rove� udr�et n�kter� z�kladn� rysy star�ho syst�mu," ��k� Jan Kavan, v roce 1968 vedouc� studentsk� p�edstavitel a nyn� ministr zahrani�n�ch v�c� v nov� soci�ln� demokratick� vl�d� �esk� republiky.
Ale �sil� o z�sk�n� svobody bylo z hlediska Moskvy p��li� siln�. V pam�tech, kter� vy�ly po jeho smrti, vzpom�n� Alexander Dub�ek, jak byl p�ekvapen, on� noci, co do jeho kancel��e vpadli ru�t� voj�ci. Vzpom�n� na to, jak se musel ze sv� kancel��e d�vat na zn�siln�n� Prahy a zab�jen� demonstrant�.
"Bylo to jako ozbrojen� �tok zlo�inc�. Podv�dom� jsem cht�l zvednout telefon, ale jeden z voj�k� na m� zam��il samopalem a vytrhl telefonn� kabel ze zdi," napsal Dub�ek. "Pak se otev�ely dve�e a do m�stnosti ve�li d�stojn�ci KGB. Jeden byl n�jak� plukovn�k se spoustou vyznamen�n�."
Dub�ekova hazardn� hra dopadla �patn� a refrom�to�i byli odvezeni do Kremlu, kde byli v�zn�ni dva dny. Pot�, co Dub�ek podepsal dokument, j�m� schv�lil invazi a zru�il reformy, vr�til se do Prahy jako zlomen� �lov�k. Odvys�lal n�rodu projev, �e "do�asn� opat�en�" budou muset v �eskoslovensku omezit demokracii.
"N� S�a" - jak byl loaj�ln� Dub�ek zn�m v rusk�ch kruz�ch z�stal v�rn� po zbytek �ivota ide�l�m Marxe, Engelse a Lenina, ale zklamal sv�j vlastn� n�rod. Sov�tsk� srp a kladivo postupn� zlikvidovaly ducha reformy. Reform�to�i, v�etn� Dub�ekova pod��zen�ho Vasila Bilaka, za�ali panika�it a s nad�en�m za�ali plnit sov�tsk� p��kazy. Ob�vali se, �e p�ijdou o politickou moc.
Navzdory lidov�m protest�m byly �eskoslovensku vnuceny moskevsk� protokoly. Sov�ti znovuzavedli cenzuru a odstranili vzdorn� reform�tory, jako byl n�m�stek premi�ra Ota �ik a ministr zahrani�n�ch v�c� Ji�� H�jek.
10. ledna 1969 bylo �eskoslovensko ot�eseno a na chv�li se probudilo z kolektivn� apatie, kdy� se up�lil na V�clavsk�m n�m�st� Jan Palach z protestu nad aktivn� kolaborac� boj�cn�ch reform�tor�, kte�� se op�t stali komunistick�mi apar�t��ky.
N�dhern� disent srpna 1968 se nakr�tko vr�til do pra�sk�ch ulic a student�t� p�edstavitel� se setkali s vl�dn�mi �initeli, jen�e na sch�zce s prezidentem Svobodou vy�lo najevo, �e je vl�da pln� v rukou Sov�tsk�ho svazu.
"Naprosto jsme podcenili, �e v m�s�c�ch po invazi bude veden� komunistick� strany tak stroprocentn� zlikvidov�no. O�ek�vali jsme, �e to bude trvat tak dva roky, ne jednadvacet let, ne� se situace bude normalizovat," konstatuje Ivan Gabal, sociolog, kter� �il v Praze v roce 1968 a v roce 1990 vedl volebn� kampa� Ob�ansk�ho f�ra.
"Svoboda a hudba �edes�t�ch let n�m sice pomohla p�e��t, nikoliv v�ak p�emoci diktaturu."
V m�s�c�ch po invazi bylo odsouzeno in absentia 70 000 �ech� a Slov�k�, kte�� odjeli z �eskoslovenska a odm�tli se vr�tit. Celkem opustilo �eskoslovensko podle odhad� 300 000 �len� intelektu�ln� elity a u� se nikdy nevr�tilo.
V ulic�ch Prahy se nyn� na rok 1968 skoro v�bec nevzpom�n�. "Ot�zka je, na co vlastn� vzpom�nat," konstatuje Gabal.
"Mladistv� dnes pova�uj� komunismus za historii, tak, jako jsme my pova�ovali v roce 1968 za historii Mnichov. Systematicky se ma�e tabule."
Po �niku mozk� koncem �edes�t�ch let se, tvrd� Gabal, o potla�en� Pra�sk�ho jara v �eskoslovensku nehovo�ilo, proto�e m�li lid� pocit viny, �e zase jednou dovolili, aby je zotro�ila ciz� mocnost. "Mysl�m si, �e to nen� spr�vn�," dod�v� Gabal. "Je to ot�zka n�rodn� toto�nosti. Spole�nost by si m�la b�t v�doma obt�n�ch �as�, kter� jsme si sami zp�sobili t�m, �e jsme se okupant�m neprotivili, aby se to nestalo znovu."
Ale hlavn� je to Alexander Dub�ek, hrdina i anti-hrdina roku 1968, jeho� nelze dost dob�e oslavovat.
"V roce 1968 Dub�ek ani nekolaboroval, ani se nezmohl na odpor," konstatuje Kieran Williams z London University a autor knihy Prague Spring and its Aftermath, Pra�sk� jaro a co p�i�lo potom. "V�dycky v��il v p�edstavu socialismu s lidskou tv��� a a� do posledn�ch let sv�ho �ivota tuto v�ru necht�l ohrozit t�m, �e by podpo�il disidenty. Byl p�esv�d�en, �e si komunistick� strana �asem uv�dom� sv�j omyl a povol� ho zp�t."
V jednadvaceti letech a� do sametov� revoluce roku 1989 po p�du Berl�nsk� zdi a komunismu sov�tsk�ho typu �il Dub�ek v exilu, pracoval na ��st �vazku jako zam�stnanec lesn� spr�vy v Bratislav�. V roce 1990 byl tento b�val� komunista zvolen p�edsedou feder�ln�ho parlamentu, ale po dlouh�ch desetilet�ch komunismu necht�li lid� m�t nic spole�n�ho se socialismem a podpo�ili rad�ji idealistickou formu demokracie dramatika V�clava Havla.
Dub�ek zem�el v roce 1992 po automobilov� hav�rii a dodnes se ���� konspirativn� teorie, �e ho zavra�dila KGB d��ve, ne� mohl sv�d�it v Moskv� o jej� krimin�ln� �innosti.
Co se t��e d�dictv� Pra�sk�ho jara, Williams konstatuje, �e nemaj� Slov�ci skoro nic, �eho by se mohli chytit. "Dub�ek je celosv�tov� nejzn�m�j��m Slov�kem, proto�e p�edstavuje osv�censtv� v dob� temna, ale Dub�ek nebyl myslitel - byl jen stranick�m funkcion��em bez jasn�ho n�zoru na to, jak by spole�nost m�la fungovat - jen ji cht�l v r�mci komunismu pozm�nit."
Ke konci sv�ho �ivota se Dub�ek sjednotil s Havlem v tom, �e vystupoval velmi ost�e proti vytvo�en� nez�visl� Slovensk� republiky. To ale, jak konstatuje Kieran Williams, nikterak nezabr�nilo nyn�j��mu slovensk�mu prezidentovi Vladim�ru Me�iarovi, aby na sebe vzal pl padl�ho hrdiny: "Me�iar se �asto odvol�v� na dub�ekovsk� d�dictv�. Nep��mo toti� srovn�v� Dub�ek�v odpor v��i Moskv� k sv�mu vlastn�mu boji s Bruselem."
Slovensko je v druh� vln� st�edovevropsk�ch zem�, kter� maj� vstoupit do Evropsk� unie, n�kdy po roce 2000. V minul�ch m�s�c�ch bojoval Vladim�r Me�iar v �etn�ch konfliktech s Bruselem ohledn� vstupu do NATO a pot�, co zablokoval referendum ohledn� p��m� volby prezidenta vyvolal znepokojen� ohledn� stavu demokracie na Slovensku.
V sou�asnosti by v�t�ina �ech� a Slov�k� dala p�ednost tomu nep�ipom�nat si ud�losti roku 1968. N�kte�� by asi argumentovali, �e se po p�du komunismu v roce 1989 o�istili od nutnosti debatovat o roce 1968. Jin�, jako Ivan Gabal, tvrd�, �e je to proto, �e kolaboranti, kte�� za�ali tak nad�en� podporovat komunismus, nebyli nikdy potrest�ni.
"Je to sou��st� v�eobecn� frustrace v tomto n�rod�, �e nikdo nebyl za kolaboraci posl�n do v�zen�. P�ece by to bylo pro politiky velmi zdrav�, v�d�t, �e budou muset �elit n�sledk�m, jestli�e je�t� n�kdy dovol�, aby se znovu stalo n�co podobn�ho."
